V pořadí páté dílně ze série Ambasador DidaDiv jsme měli tu čest hostit mix pedagogů z oblasti klasického, alternativního i speciálního vzdělávání. Při závěrečné diskuzi jsme se dotkli tématu důvěry ve třídě a stupni volnosti, která je žákům při práci s tématem dávána. Shodli jsme se, že je třeba se vyhnout přílišné úzkosti pedagoga, která může plynout z projekcí vlastních předsudků a představ “co je správně” nebo z nedostatku času, nebo stresu, jak děti při práci korigovat, aby došli k nějakému závěru. Zuzana velmi ocenila přístup “hlídání času”, který na workshopech DidaDiv používáme, abychom při procesu tvorby divadelního představení došli až k premiéře ve stanovenou dobu. Tento přístup vidí Zuzana přenositelný i do ostatních, nejen divadelních aktivit. Také jsme se bavili, jak je důležité využít kreativní energii, která vzniká při tvorbě divadla a to a zejména při fázích ‘příběh - výtvarná tvorba - zkouška’. Pokud se tyto fáze rozdělí např. do více vyučovacích hodin, hrozí, že se vytratí dynamika spolupráce - magie, která se buduje pozvolna a aby mohlo být kouzlo dokonalé, musí být dokončeno v rámci jednoho časového úseku. Mantinely tvorby nám tentokráte byly “nejednoznačné role” - postavy, které jsme před dílnou s průvodci navrhli tak, aby byli příběhotvorné. Postavu si každý účastník vylosoval a po rozdělení do týmů ji krátce jednou větou představil. Každý tým měl posléze za úkol zapojit všechny tyto postavy do divadelního příběhu. Nakonec nám vznikly následující 3 příběhy: Stydlivý klaun (Stydlivý klaun, Alergická bylinkářka a Nešikovný kominík), Susedia (Hluchý skladatel, Nevkusný návrhář a Sympatická zombie), Bohatství pro každého (Líný cestovatel, Neúspěšná kráska a Král bez království). Díky použití netradičních materiálů, zapojení hudebního plánu a koordinaci od zkušených divadelníků jsme posunuli laťku toho, co se dá krátkým loutkovým videem dosáhnout.